jaký vlastně je?

Vousy a knír, vlasy do obličeje, pod dlouhým obočím napůl schovává velké, široce rozevřené oči tmavohnědé barvy, o nichž se říká, že jsou obdivuhodné. Dívá se na svět s tím výrazem odvahy a moudrosti, inteligence a oddanosti, který jej charakterizuje.

Je svým způsobem individualista, což se báječně shoduje s povahou Francouzů.

Má vzácný smysl pro iniciativu a dovede vynalézat různé malé lsti a triky, aby s jejich pomocí vyřešil naráz a s humorem své malé psí problémy.

Briard je svým temperamentem a radostí z jakékoliv činnosti přímo předurčen pro dnes tolik propagovaný sportovní výcvik dle zkušebních řádů IPO a SchH. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že je velmi vnímavý, vynikající aportér, ale i stopař, a sportovní výcvik obrany je pro něj přesně tím pravým. Přestože sám od sebe je mírumilovný, je nutné podrobit ho stejně jako všechna velká plemena psů alespoň základnímu výcviku poslušnosti. Jinak se, se svou velikostí a temperamentem, stane spíše postrachem než milým společníkem.

 

 

Pro koho se hodí?

Briard je vhodný pro každého, kdo je ochoten a schopen snášet a zvládat jeho temperament a neustálé rošťárny, které vymýšlí.

Jeho rozpustilá povaha se nemění ani ve vysokém věku, stále je to ten rozevlátý šašek, jako když jsme si ho přinesli. Další podmínkou je, že jste ochotni pečovat o jeho nádhernou srst. Péče není tak náročná, jak vypadá, ale pravidelné česání je nutností.

Ideálním prostředím je pro briarda takové, kde má možnost žít se svou rodinou. Ať je to dům s volným průchodem do zahrady nebo byt v panelovém domě. Vždy je nutné se mu věnovat, v bytě vás čeká více povinností spojených s procházkami a zaměstnáním psa.

I tam však bude šťastný, protože bude s vámi a to je pro briarda to nejdůležitější.

Nikdy si briarda nepořizujte do kotce, pokud víte, že na něj nebudete mít po celý den čas - pak si rozmyslete koupi jakéhokoliv psa.

 

Informace a fotografie poskytla paní Kamila Kuchařová

BRIARD přesněji berger de Brie čili starofrancouzský ovčák, je nejstarší francouzský ovčácký pes. Jeho úkolem bylo hlídat a pohánět stáda ovcí, ale i zahánět cizí psy a šelmy. Briard má vynikající sluch, takže v první světové válce sloužil jakohlídací pes v armádě. Proslul nesčíslnými hrdinskými skutky. Je vskutku mimořádně odvážný, věrný, horlivý a důsledný. Není to ale pes pro lidi, kteří vyžadují při výcviku rychlý úspěch. Briard se sice učí pomalu, ale co si jednou osvojí, to si pamatuje po celý život. Je to vyslovený atlet, zdatný pes plný energie. Má ovšem svou hlavu a potřebuje pána, který by byl nejméně tak chytrý jako on. Je velmi ostražitý a nedůvěřivý k cizím osobám; dlouho je zdrženlivě pozoruje, než je konečně příjme. Briard není pes do městského bytu, mnohem lépe je mu na venkově. Potřebuje velký výběh a vycházky, nejlépe jednu nebo dvě hodiny běhu vedle kola, a to jakmile dosáhne věku jednoho roku. Mladší psi se nesmí přetěžovat, Lidi, kteří postrádají velitelské vlohy, poslouchá jen neochotně, ale jinak je to velmi přívětivý, dobře se chovající pes, který se i bez povelu drží v blízkosti svého pána. Nemá sklon k potulkám a zvěř nehoní. Není to pochopitelně žádný dárek pro pečlivou hospodyňku, protože notně líná. Jeho bohatá srst vyžaduje hodně péče, protože velmi snadno plstnatí.

Výška: pes 62-68 cm, fena 56-64 cm

Hmotnost: kolem 50 kg

Srst: dlouhá, mírně zvlněná, suchá, s hustou podsadou

Zbarvení: plavé, břidlicové, černé

Časté nemoci: dysplazie kyčelního kloubu, progresivní atrofie oční sítnice

Pro zkušené chovatele

Původ: Osrstěná čenichová partie briarda prozrazuje, že jeho předkové patřili k asijským ovčáckým psům. I když podle dochovaných vyobrazení se podobní psi ve Francii vyskytovali už ve 14. století, k vydělení dlouhosrstých ovčáckých psů coby samostatné skupiny došlo až na výstavě v Paříži v roce 1896, zároveň s jejich označením "Berger de Brie" , tedy "ovčák z kraje Brie".

Autor: Martin Smrček

Popis: Velký, mohutný a silný pes obdélníkového formátu. Srst nápadně dlouhá a drsná (tzv. kozí) pokrývá celé tělo včetně obličejové partie. Uši se už dnes nekupírují, jsou tedy zavěšené, spíše kratší, rovněž pokryté dlouhou srstí. Ocas dlouhý, nesený zavěšený dolů, na konci tvoří háček. Barva: všechny jednotné barvy kromě bílé, kaštanové a mahagonové. Přednost se dává tmavším barvám. Nejčastěji se briardi vyskytují v barvě černé a plavé.

Charakteristika: Energický pracovní pes. Vyniká inteligencí, učenlivostí a chutí do práce. Navenek působí dojmem ostrého psa, k cizím je nedůvěřivý, k vetřelcům nekompromisní, uvnitř své rodiny však láskyplný a něžný i k dětem.

Užití: Původně ovčácký, dnes univerzální pracovní pes. Velmi vhodný pro služební kynologii, díky své síle a razanci ideální pro strážní službu. Je i dobrým společníkem, ale musí mu být poskytnuto odpovídající zaměstnání.

Zvláštní nároky: Vzhledem k tělesným rozměrům a síle se briard hodí pro fyzicky zdatného, pokud možno zkušeného kynologa. Patří k plemenům poměrně náročným na držení, neboť vyžaduje nejen hodně pozornosti, pohybu a potravy, ale také pravidelnou péči o srst.

Výskyt: V zemi svého původu z ovčáků nejrozšířenější. Běžný i u nás.

Možná záměna: Nepravděpodobná. Podobní jsou někteří vzácní evropští ovčáci (katalánský, cao de serra de Aires, pyrenejský ovčák), kteří však jsou podstatně menší a méně mohutní.

Celkový vzhled: pes venkovského typu, pružný, svalnatý, dobrých proporcí, živého chování a vyrovnaného charakteru, nebojácný a neútočný.

Výška: psi 62 - 68 cm, feny 56 - 64 cm. Délka těla je větší než výška, briard je pes delších linií.

Hlava:silná, dlouhá, stop zřetelný a úmístěný v polovině vzdálenosti mezi mezi týlním hrbolem a špičkou čenichu. Osrstění tvoří knír, bradu a obočí, lehce překrývají oči.

Lebka: lehce zaoblená

Nosní hřbet: rovný

Čenich: ani úzký, ani zašpičatělý

Nosní houba: spíše hranatá než kulatá, vždy černá, s otevřenými nozdrami

Zuby: silné, bílé dokonale do sebe zapadající

Oči: vodorovně uložené, dobře otevřené (s přiléhajícími víčky), spíše velké, nezužené, tmavé barvy s klidným a inteligentním výrazem. Modré oko u modrého briarda nepodléhá penalizaci.

Uši:

vysoko nesené, kupírované a vzpřímeně nesené nebo nekupírované nepřílehající a spíše kratší. Délka nekupírovaného ucha má být stejná nebo o něco kratší než polovina délky hlavy, ucho vždy ploché a pokryté dlohou srstí.

Krk: svalnatý, uvolněný, v plecích

Hrudník: široký (na šířku dlaně mezi lokty), hluboký po lokty, dobře klenutý

Hřbet: rovný

Záď: zaoblená, mírně spáditá

Končetiny: svalnaté, silnýchkostí, kolmo postavené

Hlezna: nepříliš blízko země, zaúhlená tak, aby nárt byl téměř kolmý.

Ocas: nekupírovyný, dobře osrstěný, na konci tvoří háček, nesený a neodchylující se od rovné linie, dosahuje patního hrbolu nebo jej přesahuje max. o 5 cm

Tlapy: silné, zakulacené, (přechod mezi kočičí a zaječí)
 

Drápy: černé

Polštářky: tvrdé

Prsty: sevřené

Srst: lehce zvlněná, dlouhá, suchá (typ kozí srsti), nízká podsada

Barva:

přípustné všechny barvy s vyjímkou níže uvedených, přednost mají tmavší odstíny, nezaměňovat dvoubarevnost se světlejší barvou končetin, což je jen počínající depigmentace, tato světlejší barva musí být ve stejném barevném odstínu jako na trupu (tmavěplavá na světleplavé, tmavěšedá na světlešedé, světlečerná na tmavě-černé), plavá barva musí být teplá a jednotná, ne příliš světlá či vybledlá
Poznámka: v případě dvojbarevnosti je třeba vždy prohlédnout pokožku, které je modravá v tmavýách partiích a růžová ve světlých

Paspárky: Dvojité paspárky na zadních končetinách. Psi i velmi dobrého typu s jednoduchým paspárkem nemohou být oceněni, ani zařazeni do chovu. Dvojité paspárky obsahují dvě kosti s drápy, jsou umístěné pokud možno u země, což umožňuje lepší kladení tlap (druhy paspárků viz. https://briard.misto.cz )

Zařazení do chovu:každá příčina diskvalifikuje, každé hodnocení horší jako dobrý, vyřazuje psa z chovu

Toto je standard mezinárodního typu a v různých zemích si chovatelské kluby podle potřeby do chovu některé body zpřísňují.

Briard

Briard pochází z jednoho z dávných plemen ovčáckých psů.kteří se do Evropy dostali pravděpodobně s vpádem Mongolů, a posléze se z nich vyvinula různá místní plemena. Toto pochází z Francie. Od roku 1809 dokázal abbé Rozier rozlišit Berger de la Brie ( briarda) od de la Beauce podle délky srsti. Klub na ochranu tohoto plemene byl založen ve Francii roku 1900 a od roku 1930 byl přijat schválený standart. Do Británie se plemeno dostalo po první světové válce a do Ameriky v roce 1922.

Charakteristika

Silný a statný pes vhodný pro práci s terénu, pružný, svalnatý, s vyváženými proporcemi, ostražitý a aktivní. Silná hranatá hlava má silnou tlamu, dlouhé chlupy vytvářející bradku a kníry, vystupující obočí visí přes oči.Tělo je podlouhlé, se svalnatým zadkem, nohy mají dobře vyvinuté kosti. Při nedostatečné péči může rozkošně chundelatá srst vypadat neupraveně. Tento pes potřebuje také hodně pohybu, je však milým a hravým společníkem bez stopy agrese.

Poznámka k fotce: Kupírování uší už je ZAKÁZANÉ!!!!!!

 

-výška - 57 - 69 cm

váha - 34 Kg

-živý, ochranářský

-vznik plemene kolem r. 1200

-jiné názvy : Starofrancouzský ovčák, Brijský pastevní pes Ovčák z Brie

-jedním z nejstarších typů pastevního psa v severní Evropě-důsledným a nelítostným ochráncem svého stáda

-roztomilý obr

- snado cvičitelný

-přítulný

- k dětem trpělivý

Historie:

Briard, neboli francouzský ovčák, byl dříve chován jako lovecký a strážní pes především v kruzích francouzské aristokracie, až později, v rukou farmář, se dostalo plemeno k pasteveckému využití na pastvinách. Prví zmínky o briardovi pocházejí se 14. století. První briard se ukázal kynologické veřejnosti na výstavě roku 1863. Roku 1897 se dočkalo plemeno svého standardu. Koncem 19. století dochází k "renesanci" briardů a to hlavně z důvodu jejich využití u francouzské armády. Do České republiky byl první briard dovezen roku 1969 a od té doby má v ČR briard své stálé příznivce.

Belief z Andaye:

Povaha a využití:

Jedné se temperamentní svalnaté a pružné plemeno. Je přirozeně ostražitý a to jej předurčuje k funkci hlídače, avšak je to povahově vyrovnané plemeno. Pro tyto vlastnosti se hodí ke služebnímu výcviku. K cizím lidem bývá někdy nedůvěřivý,což je pro psy hlídače celkem přirozené.

Vzhled:

Jedná se o velké plemeno, jehož výška by se měla u psů pohybovat mezi 62 - 68 cm a u fen od 56 cm až 64 cm. Váha se pohybuje okolo 35 kg. Na první pohled zaujme svou velikostí a dlouhou srstí, která je po celém těle dlouhá. Přípustné jsou všechny jednolité barvy s výjimkou bílé, kaštanové a mahagonové. Lehce světlejší odstín na končetinách je přípustný za předpokladu, že jde o odstín stejné barvy. Ocas je dlouhý osrstěný zakončený háčkem nošený směrem dolu. Paspárky na nohou jsou nepřípustné.

Bexine Hippo´s bandit

Péče:

Plemeno se hodí spíše pro zkušené majitele. Díky velkému temperamentu by měla být výchova velmi důsledná avšak ne přehnaně. Dlouhá srst vyžaduje trvalou a řádnou péči - pravidelné kartáčování a česání. Vyžaduje kvalitní krmení a to platí zvláště pro psy služební, kteří musí snášet intenzitu výcviku. Má rád hodně pohybu a to jak na souši tak i ve vodě. Adekvátní je pro něj například běh vedle kola.

Text: Eva Černohubová

 

Foto: Chovatelská stanice Gasaron, www.gasaron.cz/